Po náročném období korona-virové pandemie se 19 zemí eurozóny propadlo do boje s prohlubováním státního deficitu. Země se spoléhají na dotisk peněz Evropskou centrální bankou, což dělá ekonomiku zranitelnou. Nové prognózy naznačují postupné zrychlení ekonomického růstu a inflace. Máme se obávat zdražování?
Ozdravení ekonomiky vyžaduje čas. Předpokládá se, že návrat k původním číslům zabere přibližně rok. Co je ale dobrá zpráva, negativní dopady pandemie jsou na ústupu. Momentálním cílem je proto udržet zrychlené tempo nákupu dluhopisů EU. Dobrou novinkou je, že Evropské akcie dosáhly rekordní maximum. Investoři totiž, zdá se, důvěřují ozdravnému plánu Unie.
Z původních předpovědí o hospodářském růstu si EU v konečném důsledku polepšila a nově se dostala až na úroveň 4,2%. Většina států tak předpokládá ozdravení veřejných financí do 3 let. Vysoká očekávání se vkládají do vakcinace a tím i do zpomalení, respektive poražení korona viru ve světě.
Zachování současného tempa očkování považují odborníci za klíčový faktor pro růst. Pokud se podaří dosáhnout potřebné procento proočkovanosti na našem kontinentu, předpokládá se již v příštím roce růst na úrovni 4,4% a to zejména v 19-ti zemích eurozóny.
Zároveň se v příštím roce očekává i pokles nezaměstnanosti, růst výroby a zvýšená koupěschopnost obyvatelstva zejména v ekonomicky rovnějších zemích jako například Německo. Pocítili jste ekonomický dopad pandemie korona viru na vlastní kůži?
